První pomoc při náhlé srdeční zástavě

Náhlá srdeční zástava je naprosto neočekávaným výpadkem srdeční činnosti. Většinou (v 90 % případů) nešťastnou, často i smrtelnou situaci vyvolá chaotická aktivita srdce.

Při srdeční zástavě pomůže defibrilace

Tato aktivita je popisovaná jako fibrilace (míhání) srdečních komor. Představuje abnormalitu systému vedení elektrických impulzů v srdečním svalu. Míháním se rozumějí velmi rychlé a nepravidelné stahy svalu, jaké lze sledovat i na kosterních svalech při některých nervových poruchách. Míhání srdečních komor je závažnou arytmií, kterou charakterizuje chaotická elektrická aktivita.

Na EKG je tato aktivita patrná jako různě vysoké nepravidelné rychlé kmity, zcela bez přítomnosti ostatních normálních vln a kmitů. Srdeční komory nevykonávají žádné efektivní kontrakce a srdeční výdej je prakticky nulový. Fibrilace vzniká při některých závažnějších srdečních chorobách a po úrazu elektrickým proudem. Důsledkem je ztráta vědomí i dechu postiženého, jehož puls je nehmatný. První fázi léčby fibrilace představuje resuscitace s následnou defibrilací.

Náhlá zástava srdce rozhodně není infarktem myokardu, lidově označovaným jako infarkt. Jak se od sebe obě příhody navzájem liší? Infarkt je důsledkem zablokování srdečních cév (aterosklerotickými pláty či jiným způsobem), které znemožní zásobování některé části srdečního svalu krví. Často se ovšem stane, že se při počínajícím infarktu myokardu projeví fibrilace srdečních komor, a tak může následovat i náhlá srdeční zástava.

Orientační průzkum provedený v ČR prozradil, že celých 45 % české populace nezná rozdíl mezi náhlou srdeční zástavou a infarktem myokardu. Necelá polovina dotázaných (45 %) by neuměla osobě postižené náhlou zástavou srdce pomoci. Povědomí o uvedené zdravotní hrozbě je přitom nejnižší v silně ohrožené skupině dospělých jedinců mezi 45 a 59 lety.

Největší problémy s pomocí by měli lidé starší 60 let věku, jichž se riziko náhlé srdeční zástavy týká mimořádnou měrou. Odvaha pomoci sice roste s úrovní vzdělání, vysokoškoláci však mají o náhlé zástavě srdce bohužel nejslabší povědomí.

Podle odborných odhadů 95 % lidí postižených náhlou srdeční zástavou v terénu zemře dřív, než se octnou v nemocnici, polovina postižených zemře dřív, než se k nim dostane lékař, aby je vyšetřil a léčil.

Jedinou efektivní léčbou náhlé srdeční zástavy je časná defibrilace. Tou se rozumí zrušení fibrilace, obvykle jako léčebný úkon, který spočívá v použití elektrického výboje, jímž se depolarizují všechny buňky. Chaos se zastaví a srdce začne normálně pracovat. Defibrilace se provádí okamžitě, jak je to možné. Na hrudník se přiloží dvojice elektrod a aplikuje se krátký elektrický výboj.

V případě opakovaných výbojů se zákrok kombinuje s léky. Pokud není defibrilace dostupná, je nutné pacienta resuscitovat až do jejího zahájení. Lidské srdce není schopné se defibrilovat samo.

Pokud se pacientovi s náhlou srdeční zástavou dostane první pomoci, a tedy defibrilace do jedné minuty po náhlé srdeční zástavě, má 90% naději na přežití. S každou minutou čekání na odbornou lékařskou pomoc klesá šance na přežití oběti náhlé srdeční zástavy o 7-10 %.
Uplyne-li od nehody do poskytnutí první pomoci a defibrilace 10-12 minut, snižuje se pacientova šance na přežití na 2-5 %.

Jedinou efektní léčbou náhlé srdeční zástavy je užití defibrilátoru. Při závažných poruchách srdečního rytmu se pacientovi zavádí (implantuje) defibrilátor velikosti náramkových hodinek. Individuálně aplikované přístroje jsou při léčbě nebezpečných komorových arytmií, jež mohou vést k náhlé srdeční zástavě, účinné v 98 % případů.

Existují také externí automatizované defibrilátory (AED), jejichž rozmístění v některých veřejných i neveřejných prostorách by mohlo výrazně pomoci. V některých nemocnicích jsou defibrilátory umístěny tak, aby bylo možné zahájit defibrilaci prakticky kdykoli nejpozději do tří minut. Výkyvy počasí i náročné sporty přinášejí srdci zvýšenou námahu. K nejrizikovějším místům vzniku náhlé zástavy srdce patří sportovní areály, kluby, horské terény - členové Horské služby v Krušných horách již pomocí defibrilátorů zachránili několik životů.

Umístění externího defibrilátoru se stává přidanou hodnotou v hotelech, na letištích, v supermarketech a na podobných místech. K využití těchto prostředků musí být proškoleni někteří členové personálu. Podobně by tomu mělo být na orgánech místní samosprávy. Česká rada pro resuscitaci (www.defibrilace.cz) proto již několikátý rok vyzývá veřejnost: Naučte se resuscitovat, určitě to dokážete.

Muži jsou riziku náhlé srdeční zástavy vystaveni třikrát víc než ženy. Dvě třetiny případů registrují lékaři u mužů mezi 45. a 75. rokem věku. Některé studie v poslední době upozorňují, že například roce 2004 došlo k 31 % náhlých úmrtí u mužů ve věkové skupině 20-29 let.