Já a cholesterol? Je mi 13!!

Ahoj, to Vám musím napsat. Čekala mě třináctiletá prohlídka. Fakt trapas! Okolo mě dvě báby, tedy paní doktorka a sestřička a prohlížely si mě jak hnilý banán.

Málem mě ranila mrtvice. No šikulka vyzkoumala, že mám vyšší cholesterol. Jediné čeho se děsím jsou celosvětové nemoci a teď toto. Mohl jsem se zbláznit. Kde jsem to sebral? No jistě - fotřík.

Jen malé procento tohoto sajrajtu je dědičné a co byste řekli: šťastným výhercem tohoto jackpotu jsem já. V noci jsem úplně slyšel jak se mi ucpávají tepny! Musím teda přiznat, že když jsem se díval za rok na fotku z konce školního roku, tak jsem se málem propadl hanbou.

Ten tlustý pašík s koblihoidním ksichtíkem jsem já? Doktorka to nehrotila, doporučila nejíst vánočku, s tím naštěstí problém nebyl, tu nesnáším. Horší to bylo s mými milovanými uzeninkami. Salámky, klobásky a párečky - za ty bych dýchal. Neznám větší slast, než talíř s párečkama s hořčicí a kečupem a k tomu nějaké supr DVD.

Nicméně mamka byla neúprosná, ale s jejíma báječnýma zeleninovýma salátama se to dá zvládnout. No a bramborový knedlík je prej vhodnější než obyč a dneska už ho mám i raději. Když je k němu kachna se zelím...

Nejlepší teda je, že jsem parádně zhubnul. Na fotce z konce osmé třídy už jsem docela někdo jiný, naštěstí. Byl to fantastický pocit, obleču si kalhoty z lonějška - a jsou mě velké!!! No, a že se mě už nesměje babička, že jsem tlustý to taky není k zahození. Nejhorší byla teta! Pokaždé, když byla u nás na návštěvě tak mě mačkala ruku a říkala: „Ty si, ale tlustý!" Občas jsem chápal jak dojde k násilí v rodině. Dneska mi dosahuje pod ramena už si netroufne. Její dcerunka od čtrnácti kouří a to u mě nehrozí. Jednak jsem blíženec a ti jak známo jsou slabí na plíce a jednak rakovina čehokoliv není můj sen. Dneska se pomalu začínám děsit další prohlídky - snad šestnáctileté. Nevíte náhodou o co v ní půjde?