Vrozená srdeční vada je nejčastější vadou orgánu. Ve většině případů vada časem sama zanikne nebo ji odstraní či upraví chirurgové. V mnoha případech se však vada odstranit nedá nebo je opakovaně reoperována s trvalým omezením.
Srdeční vada je porucha správné funkce srdce způsobená poruchou chlopní (chlopenní vada) nebo vrozenými abnormalitami (defekt septa síní, defekt septa komor atd.). Srdeční vady můžeme dělit na vrozené a získané.
Mezi srdeční vady patří poškození srdečních chlopní vedoucí k jejich zúžení (stenóze) nebo nedomykavosti (insuficienci) a tzv. zkratové vady, u kterých dochází k průtoku krve mezi levou a pravou částí srdečních oddílů.
Vrozené srdeční vady zpravidla bývají komplexnější. Může u nich být přítomno nejen smísení výše uvedených poruch, ale přidávají se i jiné vývojové abnormality.
Asi 7 novorozenců z 1000 živě narozených má vrozenou srdeční vadu. Vznik většiny vrozených srdečních vad je stále ještě zahalen tajemstvím. Některé teorie přikládají význam virové infekci matky během těhotenství, jiné působení různých chemických látek apod. Porod dítěte se srdeční vadou přichází v naprosté většině případů neočekávaně (pokud nebyly tyto vady zjištěny již během těhotenství). U menšího počtu dětí lze vystopovat genetickými testy různé typy dědičnosti.
Nejčastějšími vadami srdce u dětí jsou defekty mezisíňové a mezikomorové přepážky. Část těchto defektů se během vývoje spontánně uzavře, jiné je třeba chirurgicky nebo při katetrizaci uzavřít. Srdeční vady lze často zjistit již v průběhu těhotenství.
Dnes probíhá u všech těhotných žen preventivní vyšetření srdce plodu ultrazvukem, jehož cílem je odhalení závažných srdečních vad, které by po porodu znamenaly nemožnost přežití novorozence nebo nesmírně složitou léčbu vyžadující opakované operace srdce s tím, že i potom by byla kvalita života těchto dětí velmi snížená.
Historie článků o vrozených srdečních vadách