Vysoký krevní tlak vyžaduje celoživotní léčbu

V České republice je vysokým krevním tlakem postiženo až 30 procent populace. Hypertonici se necítí nijak špatně, občasné závratě, hučení v uších či bolesti hlavy přičítají stresu.

Většinou se ale vysoký krevní tlak ohlásí až ve chvíli, kdy již způsobil těžké postižení životně důležitých funkcí. Vysoký krevní tlak ohrožuje nemocného zejména krvácením do mozku, tedy cévní mozkovou příhodou, nepřímo urychluje proces aterosklerózy a může dojít také ke vzniku infarktu myokardu či selhání ledvin.

Jaké hodnoty tlaku jsou vysoké? Krevní tlak je takový tlak, kterým krev působí na stěnu cév a nejvyšší hodnotu dosahuje při maximálním stahu srdce (systole), proto systolický tlak. Nejnižší je naopak diastolický tlak, který působí při uvolnění srdečního svalu (diastole), proto diastolický tlak. V medicíně se nejčastěji udává krevní tlak v milimetrech výšky vytlačeného sloupce rtuti (mm Hg) klasického rtuťového tlakoměru, říká se mu také tonometr.

Vždy se udává hodnota systolického tlaku jako první a jako druhá hodnota tlaku diastolického. Horní hranice tlaku, nad kterou je již považován za hypertenzi, je 140/90, u nemocných s cukrovkou je to 130/80,« vysvětlil profesor Petr Niederle, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce. Doplnil, že hypertonická krize, je akutní život ohrožující stav, který by měl okamžitě řešit kardiolog podáním léků. »Tento stav je charakterizován prudkým zvýšením krevního tlaku, leckdy až na hodnoty vyšší než 220/130, při nichž hrozí akutní mozkové krvácení a selhání dalších životně důležitých orgánů, jako jsou srdce a ledviny. Naštěstí je hypertenzní krize méně častou komplikací,« těšil profesor.

Jaká je příčina hypertenze? Vysoký krevní tlak vzniká při poruše regulačních a adaptačních procesů v cévách, což vede k tomu, že se tlak krve udržuje stále vysoký. »Příčina vysokého tlaku však není obvykle známa, důležitou roli hraje kombinace více faktorů, jako genetická dispozice pacienta, nadměrný příjem soli, alkoholu a obezita. Chronický stres a nízká pohybová aktivita bývají dalšími rizikovými faktory hypertenze.

Asi u tří až pěti procent nemocných je příčina hypertenze známa, a to v případě, že je příčinou jiné onemocnění, nejčastěji ledvin. Zvyšovat tlak mohou i některé léky, jako jsou kortikoidy či estrogeny. V těchto případech hovoříme o takzvané sekundární hypertenzi,« uvedl kardiolog.

Podle sdělení specialistů nejčastěji se hypertenze zjišťuje u osob středního věku, ale nevyhýbá se ani mladistvým. V případech geneticky podložené hypertenze mohou mít vyšší krevní tlak již mladí lidé kolem dvaceti let. Tlakové hodnoty mladých pacientů je třeba průběžně sledovat a hypertenzi léčit.

Vysoký krevní tlak je jedním z velmi silných faktorů pro vznik ischemické choroby srdeční. Zvýšenému riziku vzniku hypertenze jsou vystaveni lidé, kteří trpí cukrovkou, mají vysoké hladiny cholesterolu, jsou obézní, hodně solí, potravou přijímají nadměrné množství sodíku a konzumují větší množství alkoholu. Nespornou roli mají genetické vlivy. Zvláštní kapitolu tvoří hypertenze vyvolaná těhotenstvím, která je jednou z nejčastějších zdravotních problémů, které budoucím maminkám komplikují život. Postihuje podle lékařů asi deset procent těhotných žen. Pokud jim nepomůže úprava denního režimu a diety a jejich krevní tlak překračuje hodnoty 145/95, musí lékaři přistoupit k podávání léků, přičemž volí samozřejmě ty, které jsou pro matku i plod bezpečné, poukázali kardiologové.

Podle posledních studií vysoký krevní tlak postihuje 28 procent naší dospělé populace. Ve věku do 65 let je to 39 procent mužů a 28 procent žen. Ženy jsou do menopauzy hormonálně chráněny estrogeny, po menopauze však dochází k prudkému nárůstu výskytu hypertenze a ve věku kolem 65 až 70 let je již výskyt hypertenze a například i infarktu myokardu u obou pohlaví stejný. Bohužel, průběh a důsledky infarktu myokardu jsou v tomto věku pro ženy mnohem závažnější.

Při léčbě hypertenze je nutné kontrolovat krevní tlak pravidelně, jednou za dva měsíce. Osoby s kolísajícím krevním tlakem nebo vážněji nemocní se srdcem či lidé po cévní příhodě by si tlak měli měřit častěji. Měření se provádí zásadně v klidu. Půl hodiny před měřením by pacient neměl pít kávu ani kouřit. Při měření se nesmí mluvit ani se hýbat. Doporučuje se měření dvakrát až třikrát opakovat. Léčba vysokého krevního tlaku spočívá v úpravě životosprávy a v nasazení účinných léků. O výběru konkrétního léku rozhoduje specialista podle stavu a potřeb konkrétního pacienta.

Česká republika je ve spotřebě antihypertenziv třetí v Evropě, což odpovídá léčbě 40 až 45 procent hypertoniků. Cílových hodnot tlaku však dosahuje jenom 18 procent pacientů. »Nemocní se někdy domnívají, že poté, co jim léky pomohly snížit krevní tlak na optimální hodnotu, je už nemusejí užívat. To ale neplatí, protože po vysazení léků se krevní tlak u pacientů zase rychle zvyšuje. U vysokého tlaku je nutné s velkou pravděpodobností počítat s doživotní léčbou, podobně jako u cukrovky,« upozornil profesor Niederle.

Lékaři doporučují snížení příjmu soli a nejedná se pouze o solení jídel, ale je potřeba si uvědomit vysoký obsah soli v trvanlivých, konzervovaných potravinách, kořenících směsích, pochutinách apod. Populární česnekové tablety mohou v některých případech přispět k lepší kompenzaci krevního tlaku při mírné hypertenzi, ale za samotné antihypertenzivum nelze česnek pokládat a neexistuje ani klinicky doložená studie o jeho účinku. Na druhou stranu má příznivé antibakteriální účinky.

V dietě by měly převažovat čerstvé potraviny, spíše bílé maso, krůta, králík, kuře, netučné ryby, hodně zeleniny, ovoce, semolinové těstoviny, luštěniny a celozrnné výrobky a nesmíme opomenout, poučeni odborníky, ani mléčné výrobky s bifidogenní flórou. Zcela nezastupitelnou roli má podle nich olivový olej, hlavní součást oblíbené a preferované středomořské či krétské diety.