Hypertenze (vysoký krevní tlak) je u diabetiků 2. typu velmi častým onemocněním. Nesouvisí-li s poruchou jiného orgánu, nazýváme ji esenciální hypertenze.
Esenciální hypertenze je prakticky vždy s diabetem 2. typu spojena a několik let jeho vzniku předchází. Na rozvoji vysokého krevního tlaku se nejen u diabetiků 2. typu podílí mnoho faktorů a proto je tato choroba nazývána multifaktoriální. Důležitá je také genetická predispozice, která se pak v návaznosti na životním stylu dříve či později projeví.
Ke zrychlení rozvoje hypertenze přispívá především nedostatek aktivního pohybu, nadměrné solení a nadměrná konzumace alkoholu, nadváha, stres, kouření. Esenciální hypertenze je také označována jako metabolická choroba (metabolismus=látková přeměna v živých tkáních), jelikož se velmi často vyskytuje právě s metabolickými odchylkami, jako je právě diabetes neboli cukrovka.
Nejčastěji je známkou nástupu hypertenze u diabetiků 2. typu absence poklesu nočního krevního tlaku. Jiné klinické znaky ji však většinou neprovázejí.
Základem léčby vysokého krevního tlaku jsou režimová opatření, která je možno doporučit všem diabetikům 2. typu bez ohledu na výši krevního tlaku. Důležité je jejich důsledné provádění, což může vést k normalizaci jeho hodnot. Například redukce hmotnosti účinně snižuje krevní tlak a zlepšuje i diabetes.