Nejčastější příčiny onemocnění srdečních chlopní jsou revmatická choroba srdeční, degenerativní změny - urychlený proces stárnutí, ICHS a infekční endokarditis.
Revmatické postižení srdečních chlopní je v dnešní době na ústupu. Jedná se o následek infekčního onemocnění způsobené streptokokem.
Při ICHS dochází k postižení chlopně při pokročilém onemocnění s dilatací levé srdeční komory nebo při infarktu.
Infekční endokarditis je velmi vážné onemocnění. Vzniká při průniku bakterií do krve a současném poškození chlopně nebo poruše imunity. Bakterie se usadí na chlopni a množí se. Vznikají vegetace - křehké útvary, ze kterých se dál uvolňují bakterie do krevního oběhu. Tím vznikají další ložiska infekce a současně dochází k destrukci chlopně. Průběh a prognóza u tohoto onemocnění je vždy nejistá a bez léčby téměř vždy končí smrtí. Postihuje všechny chlopně.
Onemocnění srdečních chlopní rozdělujeme na zúžení chlopně a nedomykavost chlopně.
Při stenóze - zúžení chlopně - musí srdce překonávat zvýšený odpor, aby dostalo do oběhu dostatečné množství krve. Následně se zvětšuje svalovina levé komory nebo se rozšiřuje levá síň. Výsledkem je větší práce srdce a jeho horší zásobení kyslíkem. Konečným následkem je selhání srdce.
Při insuficienci - nedomykavosti chlopně - se část vypuzené krve vrací zpět do srdečního oddílu. Daná část srdce se postupně roztahuje a pojímá větší objem krve. Jakmile se srdíčko roztáhne za hranice svých možností, začne selhávat.
Chirurgický zákrok je u onemocnění srdečních chlopní vždy nutný. Někdy může onemocnění probíhat i velmi dlouho bez příznaků a projeví se až akutním zhoršením.
Chirurgie nabízí dvě řešení - plastiku chlopně nebo její náhradu. Lepší je plastika - původní chlopeň je zachována a nemusí se užívat léky na snížení srážlivosti krve. Není-li chlopeň vhodná k provedení plastiky, přistupuje se k její náhradě.
Historie článků o onemocnění srdečních chlopní