Srdečně-cévní onemocnění jsou choroby srdce a oběhové soustavy, dle vzniku dělené na vrozené a získané.
V zásadě se srdečně-cévním onemocněním rozumí:
- ischemická choroba srdeční
- infarkt myokardu
- angina pectoris
- ateroskleróza
- hypertenze
- náhlá příhoda cévní mozková
Ischemická choroba srdeční je onemocnění srdce, při kterém věnčité cévy přivádějící krev na výživu srdečního svalu jsou neschopné dodávat dostatek krve, poněvadž v důsledku zúžení či uzávěry jsou více či méně neprůchodné, zejména ve chvílích duševního či tělesného vypětí.
Infarkt myokardu, či-li mrtvice srdečního svalu, je onemocnění způsobené náhlou a okamžitou nedokrevností srdečního svalu, toto onemocnění zabíjí náhlým roztržením srdečního svalu, poruchou srdečního rytmu či úplným selháním srdce jako oběhového orgánu.
Angina pectoris je onemocnění způsobené postupnou nedokrevností srdečního svalu, které mnohdy vyústí v infarkt myokardu.
Náhlá příhoda cévní mozková, či-li mrtvice mozku, je onemocnění náhlého rázu, při kterém okamžité či nárazové porušení přítoku krve do mozku, které zásobování krví omezí či zastaví, čímž naruší celkovou či částečnou mozkovou činnost, a sice náhlou nedokrevností způsobenou prasknutím či ucpáním cév.