Co je kardio-psychologie?

Kardio-psychologie je vědní obor, který se zabývá škodlivým a rizikovým způsobem myšlení. Špatný způsob myšlení může být totiž příčinou našich srdečních nemocí.

Každá nemoc má svou příčinu

Každá naše nemoc má svou příčinu. Žádná naše nemoc není pouhou náhodou. A za všechno může naše myšlení, cítění a naše prožitky. Tento fakt potvrzuje řada světových, uznávaných vědců. Naše neduhy tedy ovlivňuje v první řadě naše psychika.

Kardio-psychologie zkoumá rizikové způsoby myšlení a konkrétní povahové rysy, které způsobují srdeční onemocnění jako například infarkt myokardu a angínu pectoris.

Výzkumy prokazují, že klidnější typy lidí výrazně méně trpí srdečními onemocněními než lidé, kteří jsou choleričtí a jsou v neustálém stresu (neboli nahromaděná duševní zátěž).

Existuje tedy jisté spojení mezi kardiovaskulárními onemocněními a psychicko-emočními příčinami. Kardiaci by se tak měli vyhnout stresovým situacím a napjatým pocitům, které nepříznivě působí na jejich psychiku. Jedná se například o pocity napjatých vztahů mezi partnery, na pracovišti, ukřivdění, pocit nenaplnění, celkového neuspokojení a podobně.

Pokud už k nějaké napjaté situaci přeci jen dojde, neměli bychom ji rozhodně řešit „výbuchem" emocí. A zase jsme u toho - nejdůležitější je prevence. Proto bychom takovýmto situacím neměli dát vůbec žádnou šanci. Především kardiaci by se měli naučit takovýmto situacím předcházet.

Špatné myšlení a nedobrý životní styl většinou přináší v první řadě nějaké to onemocnění (zpravidla srdeční). Ve stresových situacích se dále také častěji uchylujeme k alkoholu či cigaretě, přejídání a následnému tloustnutí. Ani toto nám rozhodně na zdraví nepřidá. Je prokázané, že zdravá životospráva a správná duševní hygiena vedou ke snížení rizika ucpávání srdečních cév.

Nad vypjatými situacemi bychom se tedy měli naučit se prostě povznášet. Měli bychom se tedy naučit být pouze nezúčastněným pozorovatelem. Klidu v napjatých situacích nás může naučit například jóga a její umění dýchání. Pokud se naučíme klidu a pohodě, brzy pocítíme, že je náš život veselejší a také kvalitnější. Naučíme se také trpělivosti, která (jak praví staré přísloví) růže přináší - v tomto případě máme na mysli zdraví.

Každý z nás, zvláště pak kardiak, by se měl naučit mít určitý nadhled, který nám zaručí méně duševní zátěže a tím i zdravější život. Naučme se tedy relaxovat a meditovat - budeme mít kvalitnější život a snížíme tak počet srdečních záchvatů. Celkově si zlepšíme svou kondici a budeme se cítit spokojení.

Vždyť pozitivní myšlení je základem naprosto všeho - úspěchu i zdraví. Každý je přeci strůjcem svého štěstí.