Srdce, motor celého těla, se denně stahuje asi 100 000. Srdce by se mělo stáhnout asi 60 - 90 x za minutu. Pokud srdce nepracuje jak má, dochází k poruše četnosti a pravidelnosti frekvence stahů. Tato porucha se nazývá arytmie.
Arytmie se mohou projevovat různou závažností. Od těch prchavých, které člověk ani nepocítí a také ho nijak neohrožují, až po nejzávažnější fibrilaci komor.
Arytmie dělíme na bradyarytmie a tachyarytmie. U bradyarytmie srdce pracuje s frekvencí méně než 60 tepů za minutu, v současné době je běžnou a velice účinnou léčbou kardiostimulace. Tachyarytmie, při které srdce vyvine více než 100 tepů za minutu, se léčí katetrizační či chirurgickou ablací, případně implantováním defibrilátoru.
Arytmie dle závažnosti můžeme dělit na maligní (mohou vést k přímému ohrožení života) a benigní (život člověka neohrožují). Subjektivní pociťování arytmie neukazuje na její závažnost. I zcela nevnímaná arytmie může vést k ohrožení života.
Arytmie se často projevuje skrytě. Ke zjevným příznakům (které ovšem bývají často mylně interpretovány) patří bušení srdce, dušnost, mdloba, únava.
Arytmie mohou zapříčinit - ischemické choroby srdeční, zánět srdce, některé léky (i ty užívané na srdce), anatomické změny myokardu, hipoxie (nedostatek kyslíku v organismu, srdce na obranu zvyšuje oběh krve), onemocnění ledvin nebo štítné žlázy. Příčinou může být i porušená rovnováha hořčíku a draslíku v organismu.
Prevence či úpravy srdečních arytmií dosáhnete, pokud
- nebudete kouřit, případně s tímto zlozvykem skoncujete
- budete pravidelně cvičit. Běh či rychlá chůze je pro srdce optimální.
- minimalizujete míru stresu
- kávu a alkohol budete konzumovat jen v minimálním množství.